Lustrační zákon, oficiálně Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, byl jedním z nejdůležitějších a zároveň nejkontroverznějších právních předpisů přijatých krátce po pádu komunistického režimu v Československu. Jeho účelem bylo zajistit, aby ve vedoucích funkcích státní správy, armády a dalších klíčových institucí nepracovaly osoby spojené s bývalým komunistickým režimem, Státní bezpečností (StB) nebo Lidovými milicemi.
Klíčovou otázkou, která se s lustračním zákonem pojí, je: Do kdy platil lustrační zákon v České republice? Odpověď je komplikovanější než jednoduché datum ukončení – zákon platí v některých svých částech dodnes (rok 2025), ačkoliv jeho časová platnost pro lustrace, jež vyvolávaly největší kontroverze, vypršela v roce 2000.
I. Zrod a původní platnost zákona
Lustrační zákon byl přijat Federálním shromážděním ČSFR 4. října 1991. Byl reakcí na silnou poptávku veřejnosti po morální očistě veřejného života a odklonu od komunistické minulosti.
Původní Časové omezení
Zákon byl od počátku koncipován jako dočasné opatření. Původní úmysl zákonodárců byl, že politický a morální smysl lustrací bude splněn v horizontu deseti let.
- Datum účinnosti: 1991
- Původní datum ukončení lustrační části: 31. prosinec 2000
Do tohoto data musely osoby ucházející se o vybrané vedoucí pozice předložit tzv. lustrační osvědčení, které potvrzovalo, že nebyly v minulosti spolupracovníky StB, funkcionáři KSČ na vyšší úrovni, příslušníky Lidových milicí nebo studentských samospráv.
Důvod pro dočasnost
Zákonodárci argumentovali, že takto zásadní omezení práv a přístupu k funkcím na základě minulosti by nemělo být trvalé. Dlouhodobým cílem bylo vybudovat demokratickou společnost, která by se mohla spolehnout na standardní mechanismy trestního práva a bezpečnostní prověrky, namísto plošného prošetřování na základě minulých politických vazeb.
II. Prodloužení a kontinuita platnosti
Zatímco lustrační osvědčení přestala být po roce 2000 vyžadována pro většinu funkcí, samotný Zákon č. 451/1991 Sb. platí s některými úpravami dodnes.
1. První prodloužení (2000)
Těsně před vypršením původního termínu v prosinci 2000 rozhodl Parlament o prodloužení platnosti zákona o dalších pět let, tedy do 31. prosince 2005. Toto prodloužení bylo předmětem ostré politické debaty, ale nakonec bylo schváleno.
2. Trvalá platnost některých ustanovení
Zásadní zlom nastal, když zákonodárci v roce 2006 (a následně v roce 2014) nezrušili celý zákon, ale pouze z něj odstranili časové omezení lustrační části. To znamená:
- Vypršení platnosti lustračních osvědčení: 31. prosince 2005 byl poslední den, kdy musely osoby odevzdávat lustrační osvědčení pro obsazení funkcí uvedených v § 2 zákona.
- Trvalá platnost zákona: Zákon jako celek nebyl zrušen. Zůstaly v platnosti především ty části, které se týkají Archivu bezpečnostních složek (ABS) a zpřístupnění dokumentů StB.
Dnešní realita (po roce 2005):
Zákon dnes především definuje, kdo je považován za spolupracovníka StB a v jakém rozsahu mohou být zpřístupňovány a využívány svazky a materiály bývalých bezpečnostních složek (StB a komunistické armády). Nejde tedy už o plošné lustrace pro každého nově jmenovaného úředníka, ale o právní rámec pro práci s minulostí.
III. Dědictví a kritika lustračního zákona
Lustrační zákon byl z právního hlediska výjimečným nástrojem, který vyvolával silné emoce doma i v zahraničí.
Kritika
- Plošné presumpce viny: Kritici (včetně některých mezinárodních organizací) namítali, že zákon fungoval na principu plošné presumpce viny, kdy bylo na dotčené osobě, aby si opatřila osvědčení, že spolupracovníkem nebyla. Tím se odchyloval od základních právních principů.
- Spolehlivost evidence StB: Důvěryhodnost lustrací byla zpochybňována kvůli tomu, že evidence StB nebyla dokonalá. Existovaly případy, kdy byli lidé vedeni jako spolupracovníci bez jejich vědomí, nebo naopak aktivní agenti mohli být z evidence vymazáni.
Odkaz lustračního zákona
Navzdory kritice byl zákon klíčovým faktorem při demontáži struktur komunistického režimu ve státní správě a pomohl etablovat novou, demokratickou elitu. Stal se symbolem přechodné spravedlnosti a je dodnes studován jako jedinečný příklad postkomunistické transformace.
Závěrem: Lustrační zákon sice formálně platí v České republice dodnes, ale jeho klíčová část, která vyžadovala lustrační osvědčení pro výkon vybraných funkcí, vypršela 31. prosince 2005. Po tomto datu byla odpovědnost za čistotu vedoucích pozic přenesena primárně na standardní bezpečnostní prověrky a demokratické mechanismy.